Jasných nocí byla celá řádka, ale byl jsem bohužel vázán na domácí pobyt. Robotický teleskop na observatoři Ondřejovské prožíval další odstávku, a tak jsem k obloze vzhlížel pouze vizuálně. Triedrem 10x50 z okna pokojíčku směrem jižním vstříc kometě 21P/Giacobini-Zinner. Suma sumárum jsem pozoroval v pěti nocích.

Srpen byl velice teplý a velice suchý. Také obloha byla po většinu času jasná, či alespoň částečně příznivě nakloněná pozorování. Bohužel vzhledem k rekonvalescenci jsem nemohl podmínek využít naplno. Nicméně jsem se snažil co to šlo. K obloze jsem vzhlížel triedrem z okna kuchyňského a z postele jsem pomocí notebooku a vzdálené správě ovládal teleskop na observatoři Ondřejovské. Suma sumárum jsem v pozoroval v patnácti nocích.

CCD měření byla uskutečněna robotickým teleskopem BlueEye600 RiLA 0.60-m f/5 Ritchey-Chretien + G4-4000BI + BVRcIc. Vizuálnímu pozorovaní posloužil triedr B 10x50.

Počátkem měsíce jsem si naplno užíval pozorování z Domečku - základny Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK). Byly to tři krásné noci v řadě za sebou. Poměrně příznivé počasí vládlo i následujícímu období. Vlna naplněná vedrem a jasnou oblohou se valila napříč měsícem. Nicméně hvězdám jsem se nemohl příliš věnovat. Opravdu jsem nemohl. Dva týdny jsem byl totiž v nemocnici na dlouho očekávané operaci páteře. Do domácího ošetřování jsem byl propuštěn na úplné zatmění Měsíce (27.7.), které jsem však neviděl. Jižní část oblohy byla silně zacirrovaná a zlepšilo se to až na závěr částečného zatmění. Přesto jsem první noc doma úspěšně pozoroval, a to díky vzdálené správě na observatoři Ondřejovské. Jak se zdá, robotický dalekohled BlueEye600 bude v dalších dvou měsících jedinou možností ke sledování oblohy. Suma sumárum jsem v čevenci pozoroval v šesti nocích.

CCD měření byla uskutečněna pomocí automatizovaného 0.40-m f/5 Jan Šindel Teleskopu + CCD G2-1600 + BVRcIc a montáže EQ-6, která nese 0.25-m f/4 reflektor + CCD ST7 + Rc. Robotický teleskop BlueEye600 RiLA 0.60-m f/5 Ritchey-Chretien byl v druhé polovině měsíce osazen CCD kamerou G4-4000BI + BVRcIc a znovu uveden do provozu. Vizuálnímu pozorovaní posloužil skládací 0.20-m f/4 reflektor (x42) na dobsonově montáži a binokulár Somet 25x100.

Příznivých nocí byla celá řádka, nicméně jsem zvládnul pozorovat jen ve dvou z nich. Na terase hvězdárny v Úpici jsem pomocí binokuláru Somet 25x100 odhadnul jasnost několika proměnných hvězd.

Počasí se příliš nepřetrhlo a ani osobně jsem to nepřeháněl - respektive jsem se podřizoval požadavkům zdravotního stavu. Přesto se pozorovalo celkem v pěti nocích. Ve dvou na hvězdárně v Úpici a ve třech od Domečku - základny Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK).

CCD měření byla uskutečněna pomocí automatizovaného 0.40-m f/5 Jan Šindel Teleskopu + CCD G2-1600 + BVRcIc a montáže EQ-6, která nese 0.25-m f/4 reflektor + CCD ST7 + Rc. Robotický teleskop BlueEye600 RiLA 0.60-m f/5 Ritchey-Chretien byl mimo provoz (servis CCD kamery G4-4000BI). Vizuálnímu pozorovaní posloužil Cassegrain C 310/2750 a binokulár Somet 25x100.

Obloha byla sledována celkem v jedenácti nocích. Příznivé podmínky panovaly zvláště v druhé polovině měsíce. Od 17. do 20. dubna v jedné řadě. A nebýt následujícího víkendu s proměnářským seminářem v Ondřejově, mohla být šňůra využitých jasných nocí ještě delší. Všechna pozorování byla získána střídavě či souběžně na třech stanovištích. Na hvězdárně v Úpici, z Domečku - základny Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK) a vzdálenou správou na observatoři Ondřejovské.

CCD měření byla uskutečněna pomocí automatizovaného 0.40-m f/5 Jan Šindel Teleskopu + CCD G2-1600 + BVRcIc, montáže EQ-6, která nese 0.25-m f/4 reflektor + CCD ST7 + Rc a dále pomocí robotického teleskopu BlueEye600 RiLA 0.60-m f/5 Ritchey-Chretien + G4-9000BI + BVRcIc . Vizuálnímu pozorovaní posloužil skládací dobson 0.20-m f/4 a binokulár Somet 25x100.

S příchodem jarního období se pomalu začaly zlepšovat podmínky ke sledování oblohy. Navíc v rámci možností jsem byl schopen částečně fungovat. Díky tomu se pozorovalo celkem v šesti nocích. Střídavě či souběžně na třech stanovištích. Na hvězdárně v Úpici, z Domečku - základny Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK) a vzdálenou správou na observatoři Ondřejovské.

CCD měření byla uskutečněna pomocí automatizovaného 0.40-m f/5 Jan Šindel Teleskopu + CCD G2-1600 + BVRcIc, a dále pomocí robotického teleskopu BlueEye600 RiLA 0.60-m f/5 Ritchey-Chretien + G4-9000EC + BVRcIc. Vizuálnímu pozorovaní posloužil binokulár Helios 40x100 a binokulár Somet 25x100.