Dubnové počasí bylo fajn. Teplota vystoupala a oblačnosti ubylo. Celkem se pozorovalo 8 nocí. Ze třech míst - z hvězdárny v Úpici, z Domečku - základny Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK) a vzdálenou správou na robotickém teleskopu BlueEye600 na observatoři Ondřejovské.

CCD měření byla uskutečněna pomocí automatizovaného 0.40-m f/5 Jan Šindel Teleskopu + CCD G2-1600 + BVRcIc, montáže EQ-6, která nese 0.25-m f/4 reflektor + CCD ST7 + Rc a robotického teleskopu BlueEye600 RiLA 0.60-m f/5 Ritchey-Chretien + CCD kamerou G4-4000BI + BVRcIc. Vizuálnímu pozorovaní posloužil Meade T 305/3048 a binokulár Somet 25x100.

Počasí nic moc. Spíše nic než moc. Přesto se podařilo celkem pozorovat po 7 nocí. Ze tří pozic - z hvězdárny v Úpici, z Domečku - základny Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK) a vzdálenou správou na robotickém teleskopu BlueEye600 na observatoři Ondřejovské.

CCD měření byla uskutečněna pomocí automatizovaného 0.40-m f/5 Jan Šindel Teleskopu + CCD G2-1600 + BVRcIc, montáže EQ-6, která nese 0.25-m f/4 reflektor + CCD ST7 + Rc a robotického teleskopu BlueEye600 RiLA 0.60-m f/5 Ritchey-Chretien + CCD kamerou G4-4000BI + BVRcIc. Vizuálnímu pozorovaní posloužil binokulár Somet 25x100 a Helios 20x100.

Únor se podařilo využít zcela naplno. Nejen během celých nocí, ale často jen ve zlomcích. Suma sumárum se pozorovalo ve 13-ti nocích, z hvězdárny v Úpici, z Domečku - základny Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK) a vzdálenou správou na robotickém teleskopu BlueEye600 na observatoři Ondřejovské.

CCD měření byla uskutečněna pomocí automatizovaného 0.40-m f/5 Jan Šindel Teleskopu + CCD G2-1600 + BVRcIc, montáže EQ-6, která nese 0.25-m f/4 reflektor + CCD ST7 + Rc a robotického teleskopu BlueEye600 RiLA 0.60-m f/5 Ritchey-Chretien + CCD kamerou G4-4000BI + BVRcIc. Vizuálnímu pozorovaní posloužil skládací 0.20-m f/4 reflektor (x42) na dobsonově montáži, binokulár Somet 25x100, Helios 20x100, malý Somet 12x60 a trieder 10x50.

První měsíc roku 2019 jsem strávil v lázních Velichovky, a tak bylo pozorování hvězdné oblohy ovlivněno touto skutečností. Něco málo jsem zvládnul vizuálně, ale největší přínos měla měření pořízená vzdálenou správou dalekohledu umístěném na observatoři Ondřejovské.

Všechna CCD měření pochází z robotického teleskopu BlueEye600 RiLA 0.60-m f/5 Ritchey-Chretien + G4-4000BI + BVRcIc. Vizuálnímu pozorovaní posloužil triedr 10x50.

Poslední měsíc roku přinesl téměř klasicky jednu jedinou plnohodnotnou noc. Když se pak připočte čtveřice večerů, kdy bylo možné na CCDčku nebo vizuálně alespoň na malou chvíli vzhlédnout k obloze, tak se prosincový účet zastavil na pěti nocích. Výhradně vizuálně jsem pozoroval ve dvou z nich a po tři noci jsem využíval teleskop na observatoři Ondřejovské.

CCD měření byla uskutečněna pomocí robotického teleskopu BlueEye600 RiLA 0.60-m f/5 Ritchey-Chretien + G4-4000BI + BVRcIc. Vizuálnímu pozorovaní posloužil triedr 10x50.

Po delší době jsem se opět mohl naplno věnovat pozorování. Bohužel však udeřil podzim. Sice ne teplotně, les byl plný houbiček a dokonce se opět zazelenalo borůvčí a byly na něm zelené kuličky nové úrody, ale co se týká oblačnosti, tak ano. Ke konci měsíce přišel dokonce inverzní příkrov. Příležitostí k pozorování, tak nebylo mnoho. S ohledem na minulá období však nastal příjemný obrat. Vizuálně jsem pozoroval v šesti nocích, ve dvou pak z domečku - základny Astronomické společnosti v Hradci Králové (ASHK) a čtyři noci jsem proháněl znovu zprovozněný robotický teleskop na observatoři Ondřejovské. Někdy byl souběh, takže suma sumárum jsem v listopadu pozoroval v sedmi nocích.

CCD měření byla uskutečněna pomocí automatizovaného 0.40-m f/5 Jan Šindel Teleskopu + CCD G2-1600 + BVRcIc a robotického teleskopu BlueEye600 RiLA 0.60-m f/5 Ritchey-Chretien + G4-4000BI + BVRcIc. Vizuálnímu pozorovaní posloužil skládací 0.20-m f/4 reflektor (x42 a x106) na dobsonově montáži a binokulár Somet 25x100.

Situace byla podobná jako v předchozím období. Pokračovala domácí rekonvalescence a odstávka robotického teleskopu na observatoři Ondřejovské. Naopak, situace byla o trochu horší v tom, že kometa 21P/Giacobini-Zinner zeslábla a více se sklonila k obzoru jižnímu, a už jsem na ni nedosáhnul triedrem 10x50. Vlastně jen jednou, a to hned první říjnovou noc. Přesto se začalo blýskat na lepší časy. Než nastoupím v lednu do lázní, budu dva měsíce jezdit do práce na hvězdárnu v Úpici. Mno a právě tam, poslední říjnový večer, jsem ve škvírách mezi oblačností odpozoroval po delší době dvě fyzicky proměnné hvězdy. Z terasy hvězdárny, a to pomocí binokuláru 25x100.